Vila U VarhanareLoading...

Kutná Hora-Královské horní město Kutná Hora

Vila U Varhanáře
 
Rezervovat pokoj
Příjezd
Odjezd ...
1
Noc Noci

Královské horní město Kutná Hora

Prostor pozdější Kutné Hory byl souvisle osidlován a zemědělsky využíván už od neolitu (6-. tisíciletí př. n.l.). Od doby příchodu Keltských kmenů (4. stol. př.n.l.) je možné předpokládat i využití a zpracování místní stříbrné rudy. V době středohradištní (8. – 10. stol) se zde na důležité zemské stezce zvané Haberská, rozkládalo slovanské hradiště Malín, patřící do r. 955 rodu Slavníkovců, poté českému panovnickému rodu Přemyslovců. V malínské mincovně se v 10.stol. Razily stříbrné mince zvané denáry. systematické dolování však pro toto období ještě není doloženo. Stříbro se získávalo z povrchových nálezů. O nalezišti se však zdá se už šířily zprávy. Patrně právě z tohoto důvodu byli velmožem z těsného okruhu českého knížete Vladislava II., Miroslavem z Cimburka, pozváni cisterciánští mniši z opatství Valdsasy v Horní Falci, kteří v r. 1142 – 3 založili nedaleko Malína v Sedlci svůj klášter. Cisterciáci podporováni českými panovníky se stali vlastníky rozsáhlých pozemků z okolí.

Z větší části právě na těchto pozemcích, dále pak na pozemcích sousedních starších královských měst Kolína a Čáslavi, vznikaly první hornické osady, které se postupně formovaly v jediné město v 70. – 80. letech 13.století za krále Otakara Přemysla II. Mimořádně bohaté a perspektivní naleziště stříbrné rudy umožnilo velkorysý rozvoj města. Už před koncem 13. století se zde pravděpodobně ročně získávalo 2-3 tisíce kg stříbra, později až 5 tisíc kg. Prudký nárůst těžby umožnil českému králu Václavovi II. vyhlásit r. 1300 měnovou reformu a založit v Kutné Hoře krátce po r. 1300 centrální státní mincovnu (groše se zpočátku razily v Praze, proto označení „Pražský groš“). Právní poměry a dozor státní moci nad těžbou a zpracování stříbrné rudy upravil horní zákoník – Lus regate montanorum – vydaný Vaclavem II. také k r. 1300. Na jeho základě se vytvořily orgány horní správy, které po určitou dobu působily i ve funkci městské zprávy.

Bohaté město bylo už od svých počátků často vojensky obléháno, proto muselo být obehnáno hradbami. Na poč. 14.stol. vzniklo první pásmo víceméně provizorního opevnění, které pak bylo postupně zdokonalováno. Městské brány vedoucí k sousedním městům Kouřimi, Kolínu, Čáslavi a Sedleckému klášteru určily směr hlavních komunikací. Podél nich, přímo mezi důlními díly a tržišti vznikaly obytné domy a z provizorních kaplí se vyvíjely první městské kostely. Zdánlivě chaotická zástavba má pravidelnou síť s intervaly cca 420 m, kterou tvoří dominantí stavby Vlašského dvora, Hrádku, Sankturiánského domu (čp. 377 na Palackého nám.) a věže nejstarších kostelů.

Ceny a Balíčky

Online booking
Nejvýhodnìjší cena v období
Poslední dostupné pokoje
Minimální požadovaný pobyt
Children age: